Kvalita lektorů

Cílem projektu je rozvoj vzdělání lektorů dalšího vzdělávání, zaměřený na nové metody výuky (e-learning, poradenství) prostřednictvím případových studií a uplatnění současných možností technických prostředků při výuce, při zachování role lektora

 

Dokumenty

Mentoring – výzkum

Screening

Studijní materiál – mentoring

Metodika případových studií

Metodické listy pro práci s případovými studiemi

Správná je pouze jedna odpověď:

1. Mentoring v profesní sféře představuje:
a) Metoda pro profesní rozvoj založená na spolupráci dvou názorově blízkých osob, jejichž vzájemná náklonnost má pozitivní vliv na pracovní výkon
b) Profesionální nástroj vedení zaměstnanců, který spočívá v dobrovolné podpoře učebního procesu pracovníka mentorem
c) Proces, při němž osoba na vyšším postu poučuje osobu níže postavenou za účelem integrace do systému organizace

2. Cílem mentoringu v rámci organizace je:
a) Integrace jedince do systému organizace, sebepoznání jedince a jeho potenciálu
b) Rozdělení osob v rámci organizace podle postavení a jejich kompetencí
c) Seznámení nového zaměstnance s kolegy a začlenění do kolektivu

3. Mentoring vede k rozvoji:
a) Profesních a sociálních kompetencí mentora
b) Profesních kompetencí mentora
c) Profesních a sociálních kompetencí mentee

4. Mezi základní kompetence mentora patří:
a) Schopnost aktivního naslouchání, poskytování zpětné vazby
b) Schopnost aktivního naslouchání, kontrola mentee
c) Poučování méně zkušeného, kontrola

5. Mezi základní kompetence osob zapojených do procesu vzdělávání nepatří:
a) Komunikativnost, kooperativnost, odpovědnost, samostatnost
b) Schopnost řešit problémy, tvořivost, schopnost uvažovat a učit se
c) Komunikativnost, kooperativnost, tvořivost, nezodpovědnost

6. Mentoring je proces:
a) Jednorázový, oboustranný, založený na dobrovolnosti obou stran, vzájemné důvěře a respektu
b) Dlouhodobější, podléhající předem stanovenému plánu
c) Dlouhodobější, oboustranný, založený na dobrovolnosti obou stran, vzájemné důvěře a respektu

7. V rámci mentoringu musí mentor kontrolovat mentee:
a) ANO
b) NE
c) Vhodným způsobem zajištění zpětné vazby je supervize

8. Mentor je:
a) Člověk s velkými zkušenostmi a znalostmi ve svém oboru, který je předává dále svému mentee. Kromě profesního rozvoje mentee se zajímá také o jeho osobnost
b) Člověk vysoce postavený, zkušený, který poučuje své podřízené
c) Osoba, která je formou mentoringu vzdělávána

9. Mentee je:
a) Osoba, která je formou mentoringu vzdělávána. Získává zkušenosti od svého mentora
b) Člověk s velkými zkušenostmi a znalostmi ve svém oboru, který je předává dále svému mentee. Kromě profesního rozvoje mentee se zajímá také o jeho osobnost.
c) Univerzitní lektor

10. Fáze mentorského vztahu jsou celkem:
a) 4 (Iniciace, kultivace, separace, nové vymezení vztahů)
b) 5 (Identifikace, iniciace, kultivace, separace, nové vymezení vztahů)
c) 3 (iniciace, kultivace, separace)

11. Mentoring je přínosný pro:
a) Mentora
b) Mentee
c) Pro obě strany a pro organizaci vůbec

12. Asertivita je:
a) Komunikační dovednost, jejímž cílem je prosazovat vlastní názor
b) Věrnost, ochota dodržovat závazky vůči nadřízené osobě
c) Vcítění, schopnost porozuměné emocím druhého člověka

13. Networking je:
a) Vytváření a propojování sítě vztahů mezi lidmi. Je využíván především ženami na vyšších postech, kterých je obecně méně než mužů. Mohou se tak navzájem podporovat a sdílet své zkušenosti.
b) Budování rozsáhlé a stabilní počítačové sítě v rámci organizace
c) Vytváření a propojování počítačových sítí v rámci mezinárodních organizací

14. Případová studie není:
a) Jedna z účinných forem výuky pro vzdělávání a výcvik manažerů
b) Příklad, který umožňuje nahlédnout do firemních souvislostí s existujícími problémy
c) Situace zaměřená na specifické téma, zahrnující jak teoretický aspekt problému, tak jeho projev v aplikované podobě v konkrétním prostředí
d) lektora s minimálním zapojením účastníků vzdělávání

15. Případem využití případové studie ve výuce je:
a) Funkční rozhodování účastníků v konkrétní situaci s využitím jejich vědomostí a pracovních zkušeností
b) Aktivní zapojení lektora
c) Využití teoretických poznatků lektora v praxi

16. Pro vzdělávání založené na případových studiích je charakteristické:
a) Úkoly stanovuje lektor a současně formuje aktivity pro účastníky
b) Zadání poskytuje zaměstnavatel/zadavatel, průběh výuky je dán aktivitou účastníků
c) Účastníci jsou povinni předložit řešení a strategie pro řešení daného problému

17. Která forma PS spočívá v řešení skutečných, reálných problémů, kdy jsou účastníci postaveni před reálnou typickou situaci běžné praxe?
a) Metoda řešení incidentů
b) Živá případová studie
c) Řešení konfliktních situací

18. Která forma PS je orientována na běžnou praxi, kdy účastníci řeší problémy existující ve standard. reálném prostředí? Aplikují obecné poučky do praxe:
a) Klasická forma případové studie
b) Živá případová studie
c) Metoda řešení incidentů

19. Pro metodu řešení incidentů není charakteristické:
a) Umožňuje účastníkům maximální účast na řešení problému, kdy sami dotvářejí konečnou podobu případu
b) Účast na řešení problém probíhá po celou dobu individuálně, nikoli ve skupině, což dává schopnějším jedincům možnost vyniknout
c) Důležitou součástí je také rozbor širších souvislostí a příčin, které vedly ke vzniku problému

20. Pro řešení konfliktních situací v rámci případové studie je charakteristické:
a) Zásah lektora do procesu řešení skupiny účastníků
b) Závěr v podobě uvědomění si citlivého vnímání a výběru variant řešení konfliktů s ohledem na možné důsledky