Kdy využít arbitráž - rozhodčí řízení jako alternativa řešení sporů

Rozhodčí řízení je účinným pomocníkem v obchodních sporech. Tedy když se dobře připravíte.

Na vyřízení obchodního sporu u soudu si počkáte v průměru čtyři sta dnů. Rozhodčí řízení je alternativou, jak se rychleji a často i levněji domoci práva. A nejen v obchodních sporech.

Rozhodčí řízení přitom není derivátem civilního soudu. Platí zde pravidla, která určí samotní aktéři sporu. Vydání arbitrážního nálezu znamená definitivní konec sporu. Vzdáváte se zdlouhavých jednání, která ale umožňují pozdější korekci rozsudku.
A jak se na počátku června shodli účastníci konference Rozhodčí řízení jako alternativa řešení sporů, pořádané časopisem Ekonom, arbitráž se hodí pro každý druh obchodního sporu.
»Ale už neplatí, že rozhodčí řízení je vždy jednoduché a rychlé řešení. Ale pořád je to ovšem skvělé řešení zejména pro složité kauzy,« uvedl Bohuslav Klein, předseda Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR.
Pro majetkové pře Zkušenosti advokátů doporučují zvolit způsob, jak budete řešit případné spory s obchodními partnery, při uzavírání kontraktu. »Po vypuknutí sporu se dohodnete stěží,« tvrdí Lukáš Nývlt z advokátní kanceláře Glatzová & Co. Už při čtení smlouvy bude jasné, kdo by ji mohl porušit. Třeba z toho, že se bude klonit ke klasickému procesu.
Výhodou je, že se nemusíte bát úniku informací. Jednání je neveřejné, a konkurence se tak nedozví o vašich problémech.
Ne vždy je ale arbitrážní tribunál řešením. Podle zákona můžete rozhodci svěřit jen majetkové spory. I z těch jsou vyloučeny pře související s exekucí a úpadkem. Neuspějete ani při žalobě na neplatnost usnesení valné hromady nebo třeba při rozvodu.
Jestliže to rozhodčí doložka výslovně nezakazuje, bude arbitr rozhodovat nejen o konkrétních majetkových nárocích, ale i o platnosti těchto právních vztahů.
Co si dohodnete, to máte Pravidla na arbitrážním hřišti určujete sami. Je na vás, jaká ustanovení bude obsahovat rozhodčí doložka.
Můžete zapomenout na labyrint zákonů a zakotvit do rozhodčí doložky zásadu spravedlnosti, jíž se arbitr bude řídit. »Arbitři se v takovém případě rozhodují mimo právo, nemusejí se na nic ohlížet,« vysvětluje Bohuslav Klein.
Na vás je i výběr sudiště, místa, kde řízení proběhne. A nemusejí to být Brno nebo Plzeň, kde probíhají arbitráže Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR. Soudit se můžete třeba v Paříži nebo Vídni. Procesní pravidla, náklady a rychlost rozhodnutí jsou ale u každého soudu jiné.
Opomíjí se i další aspekt. Arbitráž můžete vést korespondenčně či přes internet, třeba Milánská obchodní komora nebo náš Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR mají sudiště on-line.
V rozhodčí doložce určujete osobu či osoby rozhodců. Musí jich být lichý počet. Rozhodcem může být kromě soudců obecných soudů a ústavního soudu kdokoli, kdo je zletilý, způsobilý k právním úkonům a ve vztahu k předmětu sporu není podjatý.
Pokud raději zvolíte příslušnost rozhodčího soudu, použije se pro jmenování rozhodců a pro arbitráž jeho jednací řád a vybírat tak budete ze seznamu daného soudu. U Rozhodčího soudu HK ČR je to přes dvě stovky jmen, většinou jde o advokáty či univerzitními pedagogy z Česka i zahraničí.
Rozhodce je alfou i omegou řízení Osoba arbitra je klíčovým prvkem řízení, vybírejte proto pečlivě. »Je důležité, abyste s rozhodcem mluvili předem,« doporučuje Vít Horáček z advokátní kanceláře Glatzová & Co. »Zkoumejte, jestli umí jazyk a vyzná se v dané problematice.«
V zájmu nestranného přístupu by s vámi neměl předem mluvit o případu. Pokud ano, neberte ho. Roli hraje zkušenost, proto žádejte reference. Zvažte též typ sporu. Hledáte akademika, či znalce obchodního zákoníku na Slovensku z praxe? Rozhodce musí nejen aplikovat hmotné právo, ale znát také poměrně složité procesně právní předpisy vztahující se k rozhodčímu řízení samému.
A konečně nezapomeňte, že jednoho rozhodce můžete jmenovat pouze dvakrát. »Nebuďte překvapeni dlouhou přípravou, která mnohdy předchází řízení,« říká Horáček. Dodejte důkazy podepřené posudky znalců, a to zásadně předem. Opírat se nemůžete o výpovědi zaměstnanců protistrany. Náklady a lhůty »Každý úkon či rozhodnutí vás bude něco stát,« připomíná Horáček. Dodáte-li kamion dokumentů, počítejte s tím, že je nutné někam je uložit a na vás bude placení nájmu.
Samo řízení nákladné není. Většinou se náklady určují procenty z hodnoty sporu. V průměru se vychází ze tříprocentní sazby, za tuzemský spor zaplatíte do milionu korun.
Vydání nálezu se většinou dočkáte do několika měsíců. »V jednodušších případech přijde rozhodnutí, alespoň podle interního pokynu vydaného v rámci našeho soudu, do třiceti dnů,« říká Klein.
Záleží však na případu a přístupu rozhodce. Někdy strany čekají i rok. »Kvalitní rozhodce musí mít nález hotov do tří měsíců,« tvrdí Horáček. Mimo stálý soud se ale při urgencích nikoho nedovoláte.
Když chcete urychlit vydání rozhodnutí u institucionálního rozhodčího soudu, něco připlatíte. Do tří měsíců je to 50 procent navíc a do měsíce 70 procent z nákladů.

Arbitráž můžete vést i korespondenčně či prostřednictvím internetu.

Rozhodčí řízení - výhody a nevýhody

+ Pravidla i osobu rozhodce určují sami účastníci sporu, totéž platí i o místě, kde řízení proběhne. Přípustné je i    korespondenční či on-line řízení.
+ Bývá rychlejší než běžný soudní proces.
+ Jednání je neveřejné, nehrozí únik informací.
- Rozhodčí řízení neumožňuje pozdější korekci rozsudku.
- Je přípustné jen pro majetkové spory.

zdroj: Tiskový monitoring HK ČR 11.6.2009