České pivo jako první s národní ochrannou známkou EU

České pivo jako první s národní ochrannou známkou EU
23.07.2008, Zdroj: čtk

České pivo zřejmě rozšíří seznam potravin z Česka, které nesou ochranné označení Evropské unie. Lhůta pro podávání námitek proti jeho udělení uplyne za několik hodin, o půlnoci z dneška na čtvrtek. Doposud žádné námitky nepřišly, udělení označení by pak mělo být formalitou.

Česká republika se tak pravděpodobně stane první zemí v Evropské unii, které získá "národní" chráněné zeměpisné označení pro pivo. Podle dostupných informací Evropská komise registruje pouze "Bavorské pivo". Chráněné označení ale získala řada jednotlivých značek z různých zemí.

Podle žadatelů má kvalitní české pivo specifické vlastnosti, které mu dává zejména tradiční metoda vaření a také suroviny používané pro výrobu piva v ČR. Jak uvedli čeští pivovarníci v žádosti, po staletí se na území dnešního Česka v naprosto převažující míře vaří spodně kvašené, řádně prozrálé pivo stále stejným výrobním postupem.

"Pro české pivo jsou proti jiným pivům charakteristické vyšší podíl nezkvašeného extraktu, větší množství polyfenolů, vyšší pH, výraznější barva, hořkost i říz," uvedli pivovarníci v žádosti.

Chráněné značení však nedostane každé pivo vyrobené v Česku. Bude se týkat jen těch, jejichž výroba odpovídá postupu popsaném v žádosti.

Označení České pivo nebudou zřejmě moci používat některá nízkoalkoholická piva a naopak ani piva s vysokým obsahem alkoholu. Podle žádosti má tradiční české pivo u světlého ležáku obsah alkoholu mezi 3,8 a šesti procenty, u tmavého ležáku 3,6 až 5,7 procenta.

Na seznamu piv z Česka, která mají chráněné označení Evropské unie, je v současnosti Chodské pivo, registraci Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si Česko vyjednalo v přístupové smlouvě k EU.

Mezi další potravinářské speciality z ČR s ochranným značením patří například Pardubický perník, Štramberské uši, Pohořelický kapr, Nošovické kysané zelí nebo Český heřmánek. Češi by rádi získali chráněné značení také pro Olomoucké tvarůžky, Jihočeskou nivu, Karlovarské a Mariánskolázeňské oplatky a Karlovarské trojhránky. V jejich případech se však sešly námitky a čeští žadatelé proto musejí s těmi, kdo je podali, vyjednávat.

Evropská komise používá systém značení pro potraviny od roku 1992. Existují tři druhy. Chráněné zeměpisné označení (PGI) spolu s další známkou - tradiční zaručenou specialitou (TSG) - zajišťuje, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Chráněné označení původu (PDO) se týká potravin vyráběných v určité geografické oblasti za využití uznaného know-how.

Není však vyloučené, že se tento systém změní, nad budoucností značení se vznáší otazníky. Evropské komise by svoje první záměry měla zveřejnit letos v říjnu, nelze proto vyloučit, že by se jimi pak zabývala Česká republika během svého předsednictví Evropské unii.



AUTOR oez

www.euroskop.cz